23. neděle v mezidobí

Cyklus C

Biblická čtení (Lekcionář)

1.ČTENÍ

Čtení z knihy proroka Jeremjáše:

Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi: "Vstaň a sestup do hrnčí-řova domu a tam ti ohlásím svá slova." Sestoupil jsem tedy do hrnčířova do-mu, právě když pracoval na hrnčířském kruhu. Ale nádoba, kterou vlastní ru-kou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní nádobu jinou; dělal, co se mu zdálo být správné. I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: "Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský. Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím. Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého. Jindy promluvím o pronárodu a o krá-lovství, že je vybuduji a zasadím. Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil pro-kázat jim dobré věci. A nyní vyřiď mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já připravuji proti vám zlo, to zamýšlím proti vám. Navraťte se už každý ze své zlé cesty, napravte své cesty a své skutky."

Slyšeli jsme slovo Boží.

(Jr 18,1-11)

ŽALM

Antifona: Hospodine + ty znáš mé srdce.

Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě. + Víš o mně, ať sedím nebo vstanu,
zdálky je ti jasné, + co chci dělat.

Hospodine + ty znáš mé srdce.

Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, + všechny moje cesty jsou ti známy.
Ještě nemám slovo na jazyku, + a ty, Hospodine, víš už všechno.

Hospodine + ty znáš mé srdce.

Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, + svou dlaň jsi položil na mě.
Nad mé chápání jsou tyto divy, + jsou nedostupné, nestačím na to.

Hospodine + ty znáš mé srdce.

Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: + podivuhodně jsem utvořen,
obdivuhodné jsou tvé skutky, + toho jsem si plně vědom.

Hospodine + ty znáš mé srdce.

Tvé oči mě viděly v zárodku, + všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, + dřív než jediný z nich nastal.

Hospodine + ty znáš mé srdce.

(Ž 84, 2-3.4.5+10.11/Do domu Hosp.)

2.ČTENÍ

Čtení z listu apoštola Pavla Filemonovi:

Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milované-mu spolupracovníku, sestře Apfii, Archippovi, našemu spolubojovníku, a círk-vi v tvém domě: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Děkuji svému Bohu a stále na tebe pamatuji ve svých modlitbách, když slyším o tvé víře v Pána Ježíše a o tvé lásce ke všem bratřím. Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista. Tvá láska mi přinesla velkou radost a povzbuzení, protože jsi potěšil srdce věřících, bratře. Ačkoli bych ti v Kristu mohl směle nařídit, co máš udělat, pro lásku raději prosím, já Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše. Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima, který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku. Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce. Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe, avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná. Snad proto byl na čas od tebe odloučen, abys ho měl navěky - ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra. Když se jím stal mně, oč více jím bude tobě před lidmi i před Pánem. Jsme-li tedy spolu spojeni, přijmi ho k sobě jako mne. Jestliže ti způsobil ně-jakou škodu nebo je ti něco dlužen, připiš to na můj účet. Já Pavel píšu vlast-ní rukou: já to nahradím. Abych ti neřekl, že mi dlužíš i sám sebe. Ano, bratře, udělej mi tu radost v Pánu. Potěš mé srdce v Kristu. Píšu ti v důvěře ve tvou poslušnost a vím, že uděláš víc, než říkám.

Slyšeli jsme slovo Boží.

(Fm 1-21)

EVANGELIUM

Slova svatého evangelia podle Lukáše:

S Ježíšem šly veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl: "Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Ji-nak - až položí základ a nebude moci dokončit - vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. 'To je ten člověk', řeknou, 'který začal stavět, ale nemohl dokončit.' Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což ne-zasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo táhne s dvaceti tisíci? Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je protivník ještě da-leko, a žádá o podmínky míru. Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem".

Slyšeli jsme slovo Boží.

(L 14,25-33)

Modlitby

Vstupní modlitba

Svatý Bože,
Tvá velikost přesahuje všechno naše chápání. Osvoboď nás od povýšenectví, sobectví a od břemen našich starostí, abychom byli schopni poznávat nevyčerpatelné bohatství Tvé moudrosti skrze našeho Pána a Mistra, Ježíše Krista, který v jednotě Ducha svatého s Tebou žije a působí navěky.

nebo (k výběru):

Svatý Bože,
přijal jsi nás za své milované děti. Pohlédni na všechny, kdo v Tebe doufají. Upevňuj nás ve víře a v lásce a dej nám podíl na svém životě. O to Tě prosíme skrze Ježíše Krista, Tvého Syna a našeho Pána, který v jednotě Ducha svatého a s Tebou žije a působí na věky věků.

Modlitba nad dary

Dobrý Bože,
Ty jsi na poušti nasytil svůj lid manou a dal jsi vytrysknout vodě ze skály. Ty chceš u stolu svého Syna nasytit i nás. Přijmi dary, které jsme připravili pro tuto hostinu skrze Krista, našeho Pána.

Modlitba po přijímání

Dobrý a věrný Bože,
v hostině svého Syna nám stále znovu dáváš podíl na životě budoucího světa. Děkujeme Ti za to a prosíme Tě: Ať v nás Duch, kterého jsme přijali, udržuje živou naději a přivádí nás ke skutkům lásky, dokud nezavršíš své stvoření skrze Krista, našeho Pána.