Stručně k historii starokatolické farní obce Brno
Jihomoravská metropole s velkým podílem tradičně-katolických věřících, jakoby byla předurčena k tomu, aby nabídla starokatolíkům dobré pole k působnosti a uvedla na "trh církví" katolickou alternativu pro převážně nespokojené římské katolíky a věřící hledající možnost vlastního spolupodílení se na životě církve. Na druhou stranu to byla právě ona "katolická tradičnost", později český nacionalismus a definitivně komunismus, které nedovolovali brněnským starokatolíkům více se prosazovat v křesťansko-církevním spektru města Brna.
Přestože již od roku 1900 vznikaly v Brně skupinky, které se starokatolickým hnutím sympatizovaly, sama starokatolická obec se konstituovala až v roce 1907 (první starokatolická bohoslužba se konala 21.7., ustanovení filiální obce bylo dne 8.9. a 19.11. schválila filiální obec Brno synodní rada; státem však byla filiální obec Brno uznána až 1.10.1911). Začátky působení vypadaly velmi slibně: Brno bylo administrováno z Vídně a hned v prvním roce vykazovalo 144 osob hlásících se ke starokatolické církvi. Je nutné říci, že stejně jako v jiných starokatolických obcích na českém území byl takřka stoprocentní podíl věřících českých Němců (a tak to zůstalo až do roku 1945).
Brněnská obec se od počátku potýkala s mnoha problémy, především rázu finančního, zajištění bohoslužebného prostoru a také v stálém obsazení duchovenského místa. Do roku 1912 bylo Brno administrováno střídavě ze Šumperka a Vídně. Poté Brno získává prvního stálého duchovního v osobě Franze Gütla, byl založen Starokatolický spolek žen a pravidelné bohoslužby měly hojnou návštěvnost. 1. světová válka ještě více prohloubila finanční potíže obce a díky odvedení mužů na vojnu, se fungování obce stalo záležitostí žen. Do roku 1920 se konaly bohoslužby v Dominikánské ulici a poté starokatolíci o tuto modlitebnu díky nacionalismu českých úřadů přicházejí a starokatolíci se začínají scházet v evangelickém kostele (červeném).
Jako starokatolická farní obec v Brně se společenství konstituovalo v roce 1920 a 19.7.1921 je farnost schválena ministerstvem.
Od roku 1924 obec využívala k bohoslužbám různých pronajatých prostor (dívčí školu apod.).
V roce 1930 se shromáždění obce rozhodlo, že si postaví vlastní kostel s farou
(návrh architekta W. Landta) a vyhlásilo sbírku na stavbu. Bohužel se nedařilo velký
objem finančních prostředků sehnat v krátké době a tak si brněnští starokatolíci přestavěli
v kapli pronajaté prostory ve středu města. Velké zadlužení obce však kvůli investicím do
přestavby nové kaple zablokovalo až do konce války stavbu vlastního kostela.
Návrh kostela od W. Landta
Po vzniku protektorátu v roce 1939 byla brněnská farnost dána do jurisdikce vídeňského biskupa a všichni němečtí starokatolíci z protektorátu (Praha a Olomouc) byli začleněni do matriky brněnské farnosti. Od roku 1907 do roku 1945 se Brně vystřídalo 12 duchovních a podle tehdejších výpisů z matrik byl nejvyšší stav věřících této obce 650 starokatolíků.
V roce 1945 vysvětil biskup Paschek pro brněnskou obec nové dva kněze (Stolička a Geisler).
Vzhledem k tomu, že pro uznání obce státem bylo třeba sehnat české starokatolíky (!),
pustili se novosvěcenci ihned do práce. V roce 1946 byli z Brna vyhnáni Němci a
starokatolická obec ztratila takřka veškeré svoje členy. Obec v tu dobu tvořilo
30 starokatolických věřících. Po smrti duchovního Stoličky se ujímá plně obce
Geisler, ale vzhledem k jeho vytíženosti v civilním zaměstnání činnost obce
stagnuje.
F. Stolička
V roce 1954 se místo Geislera ujímá vedení brněnské obce farář Jan Heger
(mimo jiné také správce církve v letech 1954-1968). Přestože byla 50. a
60. léta pro starokatolickou církev velmi těžkým obdobím, neboť komunistická
zvůle rozhodovala o každé "akci" církve (většinou zamítnutím), podařilo se
Janu Hegerovi udržet obec alespoň na padesáti členech, což byl úspěch vzhledem
k tomu, že se v týdnu konala pouze nedělní bohoslužba a občas tajná pastorační
setkání s věřícími. V letech 1968-1969 došlo k částečnému uvolnění politického
teroru komunistické strany, církev si opět mohla zvolit biskupa (A. Podolák) a
i obce začaly ožívat. Brněnskou farnost v těchto letech navštěvovalo až 100
věřících a v roce 1969 přijel do Brna biřmovat biskup Podolák 14 věřících.
S nástupem normalizace však mnoho lidí ze strachu před státní mocí opět
přestalo navštěvovat bohoslužby a život obce opět připomínal stav z 60.
let. Jan Heger zemřel v roce 1978 a dá se říci, že jen díky němu starokatolická obec
v Brně zcela nezanikla.
K. Sluz, J. Heger a J. Pořízka
Po smrti Hegera se ujímá brněnské obce novosvěcenec K. Sluz, avšak v roce 1981 umírá. Život farnosti stagnoval i poté, co do obce přišel nový duchovní A. Bačinský. Ten nakonec v roce 1986 přestoupil do pravoslavné církve a na jeho místo nastoupil lektor Pořízka (později podjáhen). Přestože se Pořízka snažil udržet život obce alespoň v "zaběhnutých kolejích", definitivní rozklad obce bez řádného duchovního a vysluhování eucharistie byl započatý. V roce 1989 se již obec skládala jen z hrstky věřících, kteří se scházeli v bývalém františkánském refektáři na Orlí ulici.
S nadějí, že se brněnská farnost probere z rozpadu, byla v roce 1990 obec administrována
z Prahy Dušanem Hejbalem. V roce 1991 se opět duchovním obce stává Augustin Bačinský a
v roce 1993 získává pro starokatolíky kapli na dvoře technického muzea (Orlí ulice).
Kaple na Orlí
Přestože byla situace po revoluci pro "novou" evangelizaci více než příznivá, více jak 15 starokatolíků - do roku 1997, kdy se Bačinský stěhuje na Slovensko - brněnskou farní obec netvořilo. Následně je obec v letech 1997-1999 administrována ze Šumperku (P. Cepek) a posléze opět z Prahy (Z. Dobřichovský).
V roce 1999 se duchovním brněnské obce stal Jan Vodák a obec po dlouhodobějším úpadku začíná mírně vzkvétat. Avšak poté, co se přestěhoval z Brna do vzdálenějšího Zlína, obec opět stagnuje a život farnosti upadá.
V roce 2003 se stal administrátorem Rostislav Toman... a spolu s pozůstatkem obce,
který není těžké vyjmenovat - manželé Pazourkovi a Hana Tomanová se snad začala psát
nová (snad radostnější) kapitola farní obce Brno. K bohoslužbám využívají brněnští
starokatolíci od roku 2003 prostory Církve českobratrské evangelické - modlitebnu
v Opletalově ulici a Kostel J. A. Komenského (červený kostel).
R. Toman a D. Hejbal
Ve sčítání z roku 2001 vyšlo najevo, že v jihomoravském kraji je celkem 95 starokatolíků a z toho 63 v samotném Brně. Matrika vykazuje cca 100 starokatolíků, z toho však více než polovina jsou lidé, na které nejsou žádné kontakty a kteří se aktivně nezúčastňují farního života. Aktivních účastníků bohoslužeb je od 8 do 15 věřících. Když již jsou uváděny statistiky, nesmíme opomenou jednu zajímavost: brněnská starokatolická farnost je rekordmanem v počtu prostor, ve kterých se konaly bohoslužby a v počtu duchovních, kteří v ní působili - během 97 let vystřídali brněnští starokatolíci 16 prostor pro bohoslužby a působilo zde 27 duchovních.
Starokatolická církev
