11. neděle v mezidobí

Cyklus C

Biblická čtení (Lekcionář)

1.ČTENÍ

Čtení z První knihy královské:

Nábot Jizreelský měl vinici v Jizreelu vedle paláce samařského krále Achaba. Achab promluvil s Nábotem: "Dej mi svou vinici, chci z ní mít zelinářskou zahradu, protože je blízko mého domu. Dám ti za ni lepší vinici anebo, chceš-li raději, vyplatím ti její kupní cenu ve stříbře." Nábot řekl Achabovi: "Chraň mě Hospodin, abych ti dal dědictví po svých otcích." Achab vstoupil do svého domu rozmrzelý a podrážděný tím, jak s ním Nábot Jizreelský mluvil, když řekl: "Dědictví po svých otcích ti nedám." Ulehl na lože, odvrátil tvář, ani chléb nepojedl. Přišla k němu Jezábel, jeho žena, a promluvila k němu: "Čím to je, že je tvůj duch rozmrzelý a ani chleba nejíš?" Odpověděl jí: "Mluvil jsem s Nábotem Jizreelským a řekl jsem mu: "Dej mi svou vinici za stříbro nebo, přeješ-li si, dám ti za ni jinou vinici." Ale on mi řekl: "Svou vinici ti nedám."" Jezábel, jeho žena, mu řekla: "Teď ukážeš svou královskou moc nad Izraelem! Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli. Já sama ti dám vinici Nábota Jizreelského." Pak napsala Achabovým jménem dopisy, zapečetila jeho pečetí a poslala je starším a šlechticům, těm, kteří byli v jeho městě a bydlili s Nábotem. V dopisech psala: "Vyhlaste půst a posaďte Nábota do čela lidu. Proti němu posaďte dva muže ničemníky a ti ať vydají svědectví, že zlořečil Bohu a králi. Pak ho vyveďte a ukamenujte k smrti." Mužové jeho města, starší a šlechticové, ti, kteří bydleli v jeho městě, vykonali, co jim Jezábel vzkázala, jak bylo psáno v dopisech, které jim poslala: Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu. Pak přišli dva muži ničemníci a posadili se proti němu. Ti ničemníci vydali před lidem proti Nábotovi svědectví, že zlořečil Bohu a králi. I vyvedli ho ven z města a ukamenovali ho k smrti. Poté vzkázali Jezábele: "Nábot byl ukamenován k smrti." Když Jezábel uslyšela, že Nábot byl ukamenován a zemřel, řekla Achabovi: "Vstaň a zaber vinici Nábota Jizreelského, kterou ti odmítl dát za stříbro. Nábot už nežije, je mrtev." Jakmile Achab uslyšel, že Nábot je mrtev, vstal, sestoupil do vinice Nábota Jizreelského a zabral ji. I stalo se slovo Hospodinovo k Elijáši Tišbejskému: "Vstaň a jdi vstříc Acha-bovi, králi izraelskému ze Samaří. Je právě v Nábotově vinici; šel tam, aby ji zabral. Promluv k němu: "Toto praví Hospodin: Zavraždil jsi a teď si zabí-ráš." Ohlas mu: "Toto praví Hospodin: Na místě, kde psi chlemtali krev Ná-botovu, budou psi chlemtat i tvoji krev."" Achab řekl Elijášovi: "Přece jsi mě našel, můj nepříteli?" On řekl: "Našel, protože ses zaprodal a dopouštíš se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Hle, praví Hospodin, uvedu na tebe zlo, vymetu ty, kdo přijdou po tobě, vyhladím Achabovi toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného.

Slyšeli jsme slovo Boží.

(1Kr 21,1-21a)

ŽALM

Antifona: Hospodine, slyš mě + když k tobě volám.

Hospodine, přej sluchu mým slovům, + měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl.
Pozornost mi věnuj, když o pomoc volám, + můj Králi, můj Bože, vždyť se modlím k tobě!

Hospodine, slyš mě + když k tobě volám.

Hospodine, ty můj hlas uslyšíš zrána, + ráno ti připravím oběť a budu čekat.
Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, + zlý nemůže být u tebe hostem,

Hospodine, slyš mě + když k tobě volám.

tobě nesmějí na oči potřeštěnci, + nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnos-ti,
Kdo prolévá krev a jedná lstivě, + toho má Hospodin v ohavnosti.

Hospodine, slyš mě + když k tobě volám.

Já však pro tvé hojné milosrdenství + smím přicházet do tvého domu,
smím se klanět + před tvým svatým chrámem ve tvé bázni.

(Ž 5,1-8)

2.ČTENÍ

Čtení z listu apoštola Pavla křesťanské obci v Galacii:

Bratři a sestry, my jsme od narození Židé a ne 'hříšní pohané', víme však, že člověk se nestává spravedlivým před Bohem na základě skutků přikázaných zákonem, nýbrž vírou v Krista Ježíše. I my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom došli spravedlnosti z víry v Krista, a ne ze skutků zákona. Vždyť ze skutků zákona 'nebude nikdo ospravedlněn'. Jestliže hledáme ospravedlnění v Kristu a jsme tedy zřejmě i my hříšníci, je snad proto Kristus služebníkem hříchu? Naprosto ne! Jestliže chci znovu stavět, co jsem dříve zbořil, usvědčuji sám sebe jako viníka před zákonem. Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. Nepohrdám Boží milostí: Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Kristova smrt zbytečná.

Slyšeli jsme slovo Boží.

(Ga 2,15-21)

EVANGELIUM

Slova svatého evangelia podle Lukáše:

Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a po-sadil se ke stolu. V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. Když to spatřil fari-zeus, který ho pozval, řekl si v duchu: "Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice." Ježíš mu na to řekl: "Šimone, chci ti něco povědět." On řekl: "Pověz, Mistře!" - "Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?" Šimon mu odpověděl: "Mám za to, že ten, kterému odpustil víc." Řekl mu: "Správně jsi usoudil!" Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: "Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje." Řekl jí: "Jsou ti odpuštěny hří-chy." Ti, kteří s ním byli u stolu, si začali říkat: "Kdo to jen je, že dokonce od-pouští hříchy?" A řekl ženě: "Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!" Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Bo-žím království; bylo s ním dvanáct učedníků a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů, Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.

Slyšeli jsme slovo Boží.

(L 7,36-8,3)

Modlitby

Vstupní modlitba

Bože lásky a slitování,
k Tobě smíme s důvěrou přicházet obtížení vinou a Ty uzdravuješ naše srdce. Dej, ať se Ti podobáme tak, jako Tvůj Syn Ježíš, aby o nás platilo: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus Neboť on s Tebou a Duchem svatým žije a život tvoří na věky věků.

nebo (k výběru):

Bože, naše naděje a sílo,
bez Tebe nemůžeme nic. Stůj při nás, aby naše myšlenky, slova a činy začínaly u Tebe a skrze Tebe byly jednou završeny. Prosíme Tě o to skrze Ježíše Krista, Tvého Syna a našeho Pána, který v jednotě Ducha svatého s Tebou žije a působí na věky věků.

Modlitba nad dary

Bože, stvořiteli světa,
Tento chléb a toto víno byly připraveny z mnoha klasů a hroznů. Právě tak shromažďuj lidi všech národů do království Tvého pokoje skrze Krista, našeho Pána.

Modlitba po přijímání

Dobrotivý Bože,
posilnil jsi nás chlebem života a kalichem spásy. Dej, ať v nás Tvá síla působí a umožní nám život v následování Tvého Syna, který s Tebou žije a život tvoří navěky.