Prohlášení k blahořečení Pia IX. (Německo, 2000)

Prohlášení biskupa a zastoupení synody Starokatolické církve Německa k plánovanému blahořečení Pia IX.

Biskup a zastoupení synody Katolického biskupství starokatolíků v Německu berou s politováním na vědomí, že se poukazy na "blahořečení" papeže Pia IX. zhušťují.
V důsledku úsilí Pia IX. byla v roce 1870 na tzv. Prvním vatikánském koncilu přijata dogmata o neomylnosti a univerzální jurisdikci papeže. Tímto biblicky a historicky nepodloženým usnesením, že papež sám - jak bylo výslovně dodáno - "bez souhlasu církve" může ve věcech víry a morálky zvěstovat neomylné naučné výroky a smí zasahovat do všech oblastí církevního života bezprostředně a sám jako zákonodárce a soudce, byla nejenom vnesena do katolické církve stále trvající rozmíška, nýbrž i téměř nepřekonatelná překážka pro ekumenický srůst rozpoltěného křesťanstva.
Jako starokatolíci, kteří založili svá biskupství proti této dogmatizaci a jejím početným praktickým důsledkům, litujeme, že "blahořečením" Pia IX mohou býti znovu potvrzeny centralistické a antisynodní síly v církvi.
Kromě toho bojovně potlačoval právě Pius IX. ve své encyklice z 8.12.1864 a v "Sestavení omylů doby" ("Syllabus") vehementně a všemi prostředky náboženských hrozeb celou řadu proudů, z jejichž vymožeností se dnes vděčně a samozřejmě těšíme. Odsoudil svobodu náboženství, názorů a svobodu tisku, odluku státního a náboženského zákonodárství a soudnictví. Znevažoval pokusy o demokratické vedení států tím, že jim připisoval tendenci k beznabožství a stavěl jako ideál "jednotu kněžství a panování". Nad to uvalil mnohé duchovní a politické proudy, které v dnešním společenském životě hrají samozřejmou roli, do klatby. Přispěl tím podstatně k odcizení církve od intelektuálů, avšak přispěl též k odcizení církve od dělnictva.
Prominentními křesťany již tehdy kritizované protižidovské elementy panování Pia IX. v církevním státě byly v poslední době nejrůznějšími stranami opětovně připomenuty (zvláště případ "Mortara"). "Blahořečení" tohoto papeže se zdá být pramálo vhodné k zmírňování historického provinění církve vůči židům.
Ze starokatolické strany se nám zdá pozoruhodným zvláště zakončení prohlášení kristokatolické švýcarské národní synody z 16. A 17.6.2000:
"Papež Pavel Jan II. pozval ve své encyklice "Ut unum sint" z roku 1995 celou ekumenu, aby s ním začala vést "bratrský" dialog o formě vykonávání primátu a to ve vědomí, že toto vykonávání primátu představuje hlavní překážku na cestě k jednotě církve boží ve formě společenství místních církví. Blahořečení Pia IX. vzbuzuje pochybnost, jak vážně je takový dialog vlastně míněn.

Bonn, 3.7.2000

Biskup Joachim Vobbe

Předseda zastoupení synody Dr. Hans-Joachim Rosch