Prohlášení IBK k pravoslavné církvi (1970)

Dopis IBK Jeho svatosti Veledůstojnému panu arcibiskupovi cařihradskému a Ekumenickému patriarchovi Athanagorasovi I.

Vaše svatosti

Na potvrzení zásad zastávaných starokatolickými biskupy Utrechtské unie a ve věrnosti k vyznání staré nerozdělené církve prohlašuje IBK slavnostně, že pro těmito biskupy zastupované církve platí následující normy:

I. Zjevení a jeho tradování
Věříme apoštolskému svědectví o Ježíši Kristu, které je obsaženo v kánonu uznaných svatých písem nerozdělené církve prvního tisíciletí. Boží zjevení Nové smlouvy bylo před tím předmluveno v profetickém svědectví božího zjevení Staré smlouvy a posléze potvrzeno a hlouběji osvětleno Duchem svatým všem věřícím v Krista.
Proto se držíme nezavádějícnosti věroučných rozhodnutí sedmi celou církví uznaných ekumenických koncilů, kterými bylo obhajováno zjevení trojjediného Boha Otce i Syna i Ducha svatého proti různým mylným učením a dílo našeho potřebného a pravého spasení skrze osobu našeho Vykupitele Ježíše Krista v pravé božskosti a pravé lidskosti. Proto pro nás platí symbol víry z Niceje (325) a z Cařihradu I (381) a jeho obhajoba, použítí a výklad skrze další dogmatická rozhodnutí koncilu v Efezu (431), Chalcedonu (451) a Cařihradu II (553) a III (680), jakož i Nikaia II /787) coby věčně platné měřítko naší víry (Kanon pisteoos).
Cesta církve časem a ke všem národům vyžaduje teologická objasňování i vývoj dogmat a církevních učení, které zůstávají legitimními pouze do té doby, pokud nesena silou Ducha svatého se neprotiřečí jednotě a plnosti božího zjevení v tradování církve. Je to Duch svatý, který působí posvěcování všech údů církve a který vytváří ve společenství církve smysl pro víru všech věřících a spojuje je k souladu jejich vyznání se svědectvím apoštolů, mučedníků, svatých a učitelů. Toto svaté společenství je výtečně viditelní ve slavnosti svaté eucharistie, když je slavena na různých místech církve ve spojení s právoplatným biskupem.

II. O církvi a svátostech
S tradováním církve si zachováváme sedm svatých úkonů, a sice křest, biřmování, pokání, eucharistie, pomazání nemocných, svěcení a manželství jako mystéria a svátosti církve, skrze které podle vůle Ježíše Krista se koná naše spása. Mezi těmito úkony jsou křest a Večeře Páně nejvýznamnější, aniž by se tím ostatní svátosti zlehčovali o jejich potřebnost a jejich neporovnatelnou hodnotu. Všechny svátosti spočívají na staní se člověkem, ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista a spojují nás se stále působící božskou silou.
Věříme v jednu svatou církev a vyznáváme, že byla vyvolena před stvořením světa, předvytvořena ve svatém lidu božím Staré smlouvy, založena naším Pánem Ježíšem Kristem až do jeho opětného příchodu jako viditelné společenství víry, apoštolského úřadu, svátostí a bohoslužby, zvěstování evangelia a sloužící lásky ke všem lidem, zvláště však k vyznavačům víry skrze Ducha svatého - přes všechnu lidskou slabost a hřích - je milostivě udržována a vedena k zvelebování jeho jména. V tomto společenství spatřujeme v stálých uctívajících vzpomínkách Marii, panenskou Matku našeho Pána a Boha Ježíše Krista a dále všechny apoštoly, mučedníky, světce a učitele víry. Vytrvávajíce v jednotě tohoto společenství církve, podáváme o ní nezlomné svědectví, i když nejsme schopni určit hranice našeho posudku o působení milosti v různých církvích a křesťanských společenstvích, která ztratila hříchem rozkolu viditelné spojení s plností a pravdou jediné církve.
Věříme, že do tohoto svatého společenství jsme přijímáni skrze svátost jednoho křtu ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého, která je udělována právem i dětem a že je věřícím v této svátosti otvírána celá plnost spásy. Zatímco sv. biřmování věřícího v této spáse utvrzuje a svátost pokání přivádí zpět ze stavu ztráty života v milosti ve společenství církve, zatímco v obětní slavnosti svaté eucharistie, která je právoplatně slavena ve společenství církve, jsou dary chleba a vína podle slov našeho Pána silou Ducha svatého proměňovány (metaballontai) na jeho skutečné tělo a krev. Tuto reálnou přítomnost vyznáváme a uctíváme v konsekrovaných elementech před přijímáním a věříme v její trvání - i když jsou elementy přechovávány k použití pro staré a nemocné - dokud je zachována jejich viditelná vnější forma chleba a vína. Důvěřujeme v působení milosti při svatém potírání oleji, které kněz koná za modlitby nemocným pro jejich tělesné a duchovní, časné i věčné uzdravení a zotavení. Věříme, že Kristus chce svou církev udržovat pospolu, vésti, učiti a posvěcovati skrze službu apoštolského úřadu, který je zachováván pokračovaným sakramentálním vzkládáním rukou biskupů společně s od nich vysvěcenými kněžími a jáhny jedné svaté církve. Tento úřad je ve všech pravdách veden vzorně veden Duchem svatým jak je to dosvědčeno v celku právoplatných a ekumenických koncilů. Zvláštním způsobem slouží posvěcování lidského společenství sakramentálně uzavřené manželství, ve kterém žijící láska Kristova právoplatně uzavřený svazek ve jeho přirozené nezrušitelnosti posiluje a udržuje.

III. Princip jednoty
Když takto dosvědčujeme základní rysy své víry, prohlašujeme, že jsme spojeni se všemi věřícími, kteří se drží pravověrné (pravoslavné), katolické a apoštolské víry. Odmítáme proto odstranění autority tradování jedné církve stejně jako její podřízení se pod biblicky a tradicí nezdůvodnitelný nárok neomylnosti a univerzálního episkopátu biskupa v Římě. Naproti tomu považujeme za potřebné to, co bylo "vždy, všude a ode všech veřeno". Shodu v takové víře vyznáváme za především potřebnou pro jednotu církví, přičemž velikost a božský charakter této jednoty neodstraňuje prostor lidské svobody v učení a svědectví. Avšak všechno, jak to k jednotě nutné, tak i to, co je v měřítku dějinného vývoje, lidských názorů a rozhodnutí ze svobody svědomí rozličné, musí být proniknuto láskou boží, která se nám zjevila v Ježíši Kristu a který byla vlita do našich srdcí, abychom sjednoceni v Bohu Otci Synovi a skrze Ducha svatého působili tak, aby svět poznal co mu slouží ke spáse.

S uctivými a bratrskými pozdravy
Vaši v Kristu oddaní

Prezident
Dr. Andreas Rinkel
arcibiskup utrechtský

Sekretář
Dr. Urs Küry
biskup bernský