Prohlášení IBK k trvalému diakonátu žen (1982, 1983)

Stálý diakonát žen ve starokatolických církvích UU (1982)

Na svém zasedání v září 1982 ve Vídni přijala IBK kromě jiného toto usnesení:
1. IBK ve svém prohlášení z roku 1976 k otázce připuštění žen k trojímu apoštolskému úřadu (diákon, presbyter, biskup) konstatovala nemožnost takového kroku.
2. Mezitím došly na IBK z jednotlivých s. k. církví UU dotazy, zda by v souladu s ranou církví mohl být znovu zaveden samostatný diakonát žen.
3. IBK konstatuje po dotazech ve členských církvích a na jejich teologických učilištích, že stálý diakonát je na mnoha místech žádoucí.
Rozsah pověření pro dnešní dobu a světící ritus takového diakonátu musí být ještě objasněny.
4. Poté co bude toto objasnění uvnitř IBK uskutečněno, potom budou mít jednotlivé církve UU možnost takový diakonát zavést.
Definitivní vyjasnění otázek vyplývajících z článku 3 bude uskutečněno na IBK 1983.

Prohlášení IBK 1983 k trvalému diakonátu žen a mužů (1983)

Zasedání IBK ve Švýcarsku v roce 1983 v souladu se svým prohlášením týkajícím se trvalého diakonátu pro muže a ženy z roku 1982 prohlašuje, že:
a) Ritus navržený Mezinárodní s. k. liturgickou komisí pro ordinaci ženských diákonů není zcela adekvátní.
b) IBK zplnomocňuje místní biskupy k tomu, aby ustanovovaly ženy pro tuto službu v místní církvi.