43. synoda
2.-3.5.2003 Šumperk

Usnesení synody k programu synody

1. Synoda schvaluje předložený program jednání (viz Příloha 1) a zařazuje dodatečně do programu návrh biskupa a farních obcí k bodu č. 8: Postoj církve k otázkám týkajícím se stejnopohlavních párů.
Hlasování: Pro: 38 Proti: 3 Zdržení: 1 Nepřítomni: 4 delegáti

Usnesení synody ke zprávě biskupa

2. Synoda se ztotožňuje se zprávou biskupa o stavu církve od poslední synody. (viz Příloha 2)
Hlasování: Pro: 44 Proti: 0 Zdržení: 1 Nepřítomen: 1 delegát
3. Synoda schvaluje listinu duchovních a pastoračních asistentů a asistentek k 2.5.2003. (viz Příloha 3)
Hlasování: Pro: 35 Proti: 2 Zdržení: 8 Nepřítomen: 1 delegát

Usnesení synody k řádu jednání synody a způsobu volby synodní rady

4. Synoda přijímá tento řád jednání:
První den synodního jednání je určen pro rozpravu k jednotlivým bodům programu. K hlasování je určena pouze zpráva biskupa a návrh řádu jednání synody.
Předkladatel návrhu má k dispozici 5 minut pro představení svého návrhu.
Účastníci synody se mohou hlásit do diskuse k jednotlivým bodům pomocí lístků, na které napíší své jméno a diskusní téma, a odevzdají předsedajícímu nejpozději v průběhu projednávání jednotlivých bodů.
Délka diskusního příspěvku je max. 3 minuty.
Případné pozměňovací návrhy a protinávrhy se přijímají do konce jednání prvního dne synody.
Navrhovatel může kdykoli stáhnout svůj návrh z programu jednání.
Vedle kandidátů pro volbu do synodní rady předložených dosavadní synodní radou, je možno navrhovat další kandidáty z účastníků synody (viz prezenční listina), a to jak duchovní, tak laiky. Tito budou zařazeni na kandidátku v případě, že budou navrženi alespoň jednou třetinou přítomných synodálů. Kandidátka bude uzavřena po skončení prvního dne jednání synody.
Hlasování o všech jednotlivých návrzích probíhá druhý den jednání synody. Tento den již nebude probíhat diskuse k jednotlivým bodům, ani nebudou přijímány další návrhy.
Hlasování: Pro: 42 Proti: 0 Zdržení: 0 Nepřítomni: 4 delegáti

Usnesení synody k úpravám synodního řádu

5. Synoda ustavuje církevně-právní komisi ve složení: Rostislav Toman, Mgr. Pavel Vyvlečka a Mgr. Ivan Peschka.
Hlasování: Pro: 41 Proti: 1 Zdržení: 4
6. Synoda pověřuje církevně-právní komisi, aby do příštího svolání synody vypracovala návrh změn v textu platného synodního řádu starokatolické církve a ty průběžně konzultovala s biskupem, synodní radou a odborníky na církevní právo. Samostatným celkem, který by měl obsahovat výkladové a prováděcí pokyny k synodnímu řádu starokatolické církve v ČR, bude část Prováděcí pokyny k synodnímu řádu. Protokoly o výstupech ze zasedání této komise budou k dispozici u duchovních správců farních obcí.
Hlasování: Pro: 45 Proti: 0 Zdržení: 1
7. Synoda potvrzuje usnesení 42. synody z 9.10.1999 o úpravě cyklu konání řádných synod do té doby, než bude právní komisí předloženo znění nového paragrafu, týkajícího se pravidelného cyklu konání synod.
Hlasování: Pro: 43 Proti: 2 Zdržení: 1
8. Synoda se usnáší, že vhodná věková hranice pro uvolnění úřadu biskupa je dosažení věku 65 let a biskup je povinen při dosažení této věkové hranice nabídnout svůj úřad synodě. Synoda doporučuje, aby právní komise reflektovala toto usnesení v návrzích k připravovaným změnám synodního řádu Starokatolické církve v ČR.
Hlasování: Pro: 45 Proti: 0 Zdržení: 1
9. Synoda starokatolické církve v ČR ukládá právní komisi, aby v návrzích ke změnám synodního řádu Starokatolické církve v ČR vymezila a upřesnila podmínky zastupování členů církve v nejvyšších orgánech starokatolické církve v ČR (synoda, synodní rada) a uvedla je v prováděcích pokynech k synodnímu řádu Starokatolické církve v ČR.
Hlasování: Pro: 44 Proti: 0 Zdržení: 2
10. Vzhledem k připravované aktualizaci synodního řádu synoda konstatuje, že nepovažuje do budoucna za nutné rozlišování členství v synodní radě na řádné a mimořádné. Vhledem k této skutečnosti se synoda usnáší, že v nastávajícím cyklu zastupování synody synodní radou budou všichni zástupci v synodní radě členy řádnými, a to do té doby, než bude na následující synodě předloženo nové znění tohoto paragrafu, který upraví členství v synodní radě. Synodní rada se tedy bude skládat ze čtyř duchovních a pěti laiků. Tito budou všichni řádnými členy synodní rady a jejich mandát jim zůstává po celé funkční období. Synodní rada je schopná usnášet se, je-li přítomno mimo biskupa pět členů synodní rady.
Hlasování: Pro: 45 Proti: 0 Zdržení: 1
11. Synoda ukládá právní komisi, aby v návrzích ke změnám synodního řádu starokatolické církve v ČR reflektovala rozhodnutí předchozí synodní rady ohledně podmínek vzniku filiálních obcí (pro vznik této obce je nutné mít alespoň 15 členů starokatolické církve v ČR). Synoda doporučuje právní komisi, aby v Prováděcích pokynech byly mimo rozhodnutí synodní rady přidány také podmínky pro vznik farní obce s tím, že pro vznik této je nutné mít alespoň 30 členů starokatolické církve v ČR. Synodní rada může pověřit zodpovědnou osobu za pastoraci v místě, kde není zřízena obec. Nárok na pracovní úvazek zakládá však pouze pastorace ve farní nebo filiální obci.
Hlasování: Pro: 39 Proti: 4 Zdržení: 3
12. Synoda doporučuje církevně-právní komisi zapracovat v rámci 9. usnesení 43. synody zohlednila také tento návrh br. A. Sassmanna: "Duchovní starokatolické církve v ČR musí být minimálně 4 roky členem této církve a minimálně 3 roky v činné duchovenské službě, aby mohl být kandidátem za člena synodní rady."
Hlasování: Pro: 37 Proti: 1 Zdržení: 8
13. Synoda předává návrh Jednacího řádu synodních komisí (viz Příloha 4), podaný br. Smrčkou, k projednávání církevně-právní komisi.
Hlasování: Pro: 38 Proti: 1 Zdržení: 7
14. Synoda předává návrhy br. Štampacha (viz Příloha 5) k úpravě synodního řádu s výjimkou navržené úpravy § 35 církevně právní komisi k případnému použití a zpracování.
Hlasování: Pro: 44 Proti: 0 Zdržení: 2

Návrhy k otázce svěcení žen

15. Synoda zavádí diakonát pro ženy.
Hlasování: Pro: 27 Proti: 3 Zdržení: 16

Postoj církve k otázkám týkajícím se stejnopohlavních párů

16. Synoda konstatuje, že v některých našich obcích jsou zaintegrováni stejnopohlavně milující ženy a muži. Synoda prosí obce, aby se nadále zasazovaly o klima akceptování, otevřenosti a tolerance vůči takto milujícím a žijícím bližním. Nikdo nemá být diskriminován kvůli svému sexuálnímu zaměření, všichni jsme děti Boží.
Hlasování: Pro: 28 Proti: 2 Zdržení: 16
17. V souladu se závěry shromáždění farních obcí synoda přijímá toto usnesení:
Naším postojem je maximální otevřenost a tolerance vůči bratřím a sestrám jiné sexuální orientace. Požehnání, které svolává církev při každé bohoslužbě, platí pro všechny bez rozdílu. Zavedení veřejného liturgického obřadu žehnání homosexuálních párů však neschvalujeme.
Hlasování: Pro: 29 Proti: 4 Zdržení: 13

Návrh Norem pro přijímání do duchovní služby

18. Synoda schvaluje předložené Normy pro přijímání do duchovní služby. (viz Příloha 6)
Hlasování: Pro: 34 Proti: 5 Zdržení: 7

Vývoj liturgické reformy

19. Synoda ustavuje liturgickou komisi ve složení:
členové: Hejbal Dušan, Holeton David, Kubeček Matouš, Soudek Petr, Stránský Pavel
konzultanti: Hradilek Pavel, Karasová Hana, Smrčka Jakub
Hlasování: Pro: 36 Proti: 0 Zdržení: 10
20. Synoda doporučuje liturgické komisi ve spolupráci s farními obcemi pracovat na variantách k bohoslužebnému řádu Starokatolické církve v ČR (řád eucharistické bohoslužby a bohoslužba slova) a do příštího zasedání synody předložit výsledky práce k posouzení, event. schválení.
Hlasování: Pro: 41 Proti: 0 Zdržení: 5

Byt pro biskupy

21. Synoda pověřuje synodní radu, aby v následujícím funkčním období prozkoumala všechny možnosti vedoucí k zajištění bytu pro úřadující biskupy starokatolické církve v ČR. Dle možností finančních a s přihlédnutím ke stavu trhu s byty pak následně zakoupila v Praze byt 3+1.
Hlasování: Pro: 37 Proti: 2 Zdržení: 7

Synodní komise a jejich složení

22. V souladu s § 28 synodního řádu synoda volí tyto synodní examinátory:
Prof. Dr. David R. Holeton a Doc. ThDr. Jan B. Lášek.
Hlasování: Pro: 43 Proti: 0 Zdržení: 3
23. Synoda konstatuje, že práce komisí zřízených tímto orgánem církve nepracují zcela tak, jak by se očekávalo. Je nutné, aby komise ustanovené synodou skutečně odpovědně pracovaly na úkolech zadaných synodou, popř. biskupem a synodní radou.
Vzhledem k tomu, že komise pro internet splnila dané zadání práce, synoda tuto komisi ruší a doporučuje duchovním, aby se v otázkách prezentace vlastních obcí obraceli přímo na webmastera našich webových stránek. Zrušení se týká i komise pro studijní texty.
Synoda ustavila tyto komise: examinátorská komise, liturgická komise, církevně-právní komise. Biskup svolává první zasedání komisí a je ze svého úřadu dohlížitelem nad prací komisí. Na svém prvním zasedání si komise ze svého středu zvolí předsedu, který informuje o práci komise biskupa a synodní radu.
Hlasování: Pro: 44 Proti: 0 Zdržení: 2
24. Synoda ustavuje stálou synodní teologickou komisi.
- Úkolem teologické komise je podrobné prozkoumání, komentář a interpretace, případně příprava a zpracování všech návrhů nebo rozhodnutí církevních orgánů Starokatolické církve, které se týkají věcí víry, nauky, teologických otázek církevní praxe a teologického studia.
- Úkolem teologické komise je zvláště garantování formování a průběhu starokato-lického teologického studia a tutorství všech starokatolických studentů teologie v pří-pravě na praxi duchovních.
- Teologická komise sleduje situaci v těchto oblastech v rámci společenství církví Utrechtské unie, přihlíží k praxi těchto církví a k výsledkům teologických konferencí v rámci UU. Zkoumá též souvislosti v ekuméně.
- Členy této komise jsou vždy biskup, všichni synodní examinátoři (podle § 28 SŘ) a další nejméně 3 členové zvolení synodou. Volební období trvá mezi synodami.
Hlasování: Pro: 27 Proti: 2 Zdržení: 17
25. Synoda zvolila tajným hlasováním tyto členy synodní teologické komise, kterými jsou vedle biskupa a synodních examinátorů: Karasová Hana (32 hlasů), Pavlosek Václav (26 hlasů), Źywczok Grzegorz (37 hlasů)
Hlasování: Pro: 42 Proti: 0 Zdržení: 4

Návrhy farních obcí

26. Synoda přijímá tento návrh farní obce Strakonice na oficiální přihlášení se Starokatolické církve v ČR k odkazu české církve podobojí:
Starokatolická církev v ČR se vždy hlásila a přiznávala k odkazu české církve "podobojí", k níž patřila většina českého národa. Měla pevnou organizaci, dobré kněžstvo, dolní konzistoř, voleného arcibiskupa a nepopiratelné pastorační úspěchy. Navrhujeme, aby se Starokatolická církev v ČR veřejně a slavnostně na 43. synodě přihlásila jako dědička a pokračovatelka české církve podobojí. V této církvi kališné vidíme totiž své hluboké historické kořeny. Z jejího více než 200 let požehnaného působení v našich zemích a z jejího duchovního zápasu chceme čerpat povzbuzení a novou inspiraci, jak oslovit dnešního člověka u nás v jeho hledání životních hodnot. Víra našich předků, kteří pro pravdu evangelia a hájení kalicha byli schopni i nejvyšších obětí ("až do hrdel a statku"), je pro nás příkladem a posilou. Kalich není jen symbolem pevné křesťanské víry Čechů a touhy po obnově církve, ale je především znamením veliké obětující se lásky našeho Pána k celému lidstvu a zároveň tajemstvím jeho hlubokého spojení s námi. Zde se uskutečňuje mystické communio, odtud pramení do církve nový život jako stálý impuls k reformě z Božího Ducha. V přijímání podobojí způsobou a ve svobodném hlásání Božího slova spatřujeme pokračování Božího díla - díla Ducha svatého v našich zemích. Chceme tedy dál vědomě prohlubovat identitu naší víry - víry, kterou současný český člověk postrádá. Na základě studia historických pramenů a liturgických pramenů doporučujeme využít zkušenosti našich předků pro současnou pastoraci (např. mešní formuláře českých světců a mučedníků, udělování svátostí - sakramentář, poučení snoubenců, příprava katechumenů apod.)
Hlasování: Pro: 28 Proti: 7 Zdržení: 11

Volba synodní rady

27. V souladu s § 29 synodního řádu synoda volí v tajném hlasování synodní radu v tomto složení:
Duchovní: Cepek Pavel, Holeton David, Pavlosek Václav, Źywczok Grzegorz
Laici: Holada Karel, Němec Vladimír, Nevyjelová Jindřiška, Šešerová Dominika, Vosecká Jana
28. Synoda vyslovuje uznání a dík bratru Josefu Königovi za obětavou službu v synodní radě a považuje ho nadále za čestného místopředsedu synodní rady.
Hlasování: Pro: 30 Proti: 2 Zdržení: 14

Různé

29. Synoda ustavuje tříčlennou pracovní skupinu pro vytvoření tiskového prohlášení ve složení Cepek Pavel, Hejbal Dušan, Karasová Hana. (Tiskové prohlášení - viz Příloha 7)
Hlasování: Pro: 45 Proti: 0 Zdržení: 1

Přílohy k protokolu:

Příloha č. 1.

Program synody:

Zahájení
Pozdravy hostů
Schválení programu synody
Zpráva biskupa
Řád jednání synody, způsob volby synodní rady
Úpravy synodního řádu
ustavení církevně - právní komise
návrhy synodní rady
návrh Mgr. Sassmanna
návrhy Mgr. Smrčky na jednací řády komisí
návrh Mgr. Smrčky na ustavení Pastorační konference
návrhy Doc. Štampacha k úpravě synodního řádu
Otázka svěcení žen
návrh pražské farní obce
návrh Doc. Štampacha
návrh br. Tomana
Postoj církve k otázkám týkajícím se stejnopohlavních párů
návrh Doc. Štampacha a br. Tomana
návrh biskupa a farních obcí
Normy pro přijímání do duchovní služby
Vývoj liturgické reformy
ustavení liturgické komise
návrh br. Stránského a br.Tomana
Byt pro biskupy
Synodní komise a jejich složení
volba synodních examinátorů
návrh Mgr. Smrčky na zřízení teologické komise
Návrh na prohloubení starokatolické identity a spirituality (Šumperk)
Návrhy farní obce Strakonice
Volba synodní rady
Různé

Příloha č. 2.

Zpráva biskupa

1. Úvod

Ve vstupní modlitbě bohoslužby, která otevřela zasedání této synody, jsme našeho nebeského Otce prosili těmito slovy: "Uč nás hledat ve všech věcech nejprve tvou čest a slávu. Dej nám poznat, co je správné, a dej nám odvahu to také konat."

Scházíme se tu dnes nejen jako nejvyšší orgán naší církve, scházíme se tu jako sourozenci ve víře, jako společenství naslouchající svému Pánu a hledající jeho čest a slávu, jeho vůli. V tom je vlastně každá synoda sama o sobě bohoslužbou. V tom je také naše důvěra v moudré vedení Ducha svatého i naše odpovědnost za všechna rozhodnutí, která přijmeme.

Usnesením synodní rady se tato synoda koná s určitým časovým posunem, protože loňský rok byl celý ve znamení 28. mezinárodního starokatolického kongresu. Ti, kteří se aktivně zúčastnili jeho přípravy i realizace, vědí o čem mluvím.

Minulou synodu jsme konali v Pacově, v jedné z farností, které vznikly v 2. polovině 90. let, teď se scházíme v Šumperku, ve farnosti, která vznikla v roce 1899, prožila dobré i zlé a téměř po 100 letech prožila své vzkříšení. Když se rozhlédnete, sami posoudíte, kolik je tu vidět požehnané práce, a že šumperská farnost patří k nejživějším. Rád bych na tomto místě poděkoval sestrám i bratřím ze Šumperka a především bratru faráři Pavlu Cepkovi za pozvání, za přijetí i za organizaci.

Poděkování samozřejmě patří i spolupracovníkům na ordinariátu a členům synodní rady za přípravu synodního jednání.

Tato synoda bude hodně pracovní, má bohatý program, je před námi několik důležitých rozhodnutí a věřím, že zbude čas i na přátelská setkání těch, kteří se nevídají tak často.

Synodu předcházelo mnoho diskusí a debat ve farnostech i v presbyteriu, mnoho příprav, a za tím vším je vidět, že nám na našem církevním společenství záleží, že je naším duchovním domovem, rodinou. Na předsynodních farních shromážděních, kterých jsem se zúčastnil, bylo cítit vědomí odpovědnosti, a věřím, že prostřednictvím svých delegátů na synodě opravdu spolurozhoduje každá naše obec.

Mám takový zvyk dávat synodám názvy. Když jsem psal tuto zprávu, prosil jsem Pána, aby nám všem dal správnou míru odvahy a odpovědnosti. Obojí k církvi patří a obojí je Božím darem. Nakolik bude tato synoda opravdu synodou odvahy a odpovědnosti, to záleží na naší schopnosti oba tyto dary přijmout a využít.

Má zpráva se týká především období mezi synodami. Těchto tři a půl roku v životě naší církve se vyznačovalo rozvojem jejího života, i když mnozí chroničtí optimisté, k nímž se sám také počítám, jako vždy čekali trochu víc. Prožili jsme v té době několik významných událostí, ale za nejvýznamnější považuji, že právě v této době vrcholilo studium našich bohoslovců a že 5 bratří přijalo jáhenské svěcení. To je skutečně historická událost, která zatím v historii této malé církve nemá obdoby, a to, že naši bratři nejen přijali svěcení, ale také naplno působí a jejich práce přináší požehnání, je důvodem k radosti.

2. Farní a filiální obce

Z původně 6 velmi sporadicky fungujících obcí v roce 1990 máme dnes 17 farních a filiálních obcí. Od poslední synody je registrováno 5 nových. Všechny obce navštěvuji pravidelně 2x do roka, znám jejich radosti i starosti a mohu říci, že většina z nich je životaschopných a perspektivních. Většina farních rad opravdu pracuje a významně se podílí na životě obcí a pokud jsem v minulosti tak trochu "plakal" nad tím, že mnohde ještě přetrvává "model jeviště-hlediště", jsem přesvědčen, že tento model již opravdu postupně mizí.

V období od poslední synody oslavily některé naše farní obce významná výročí. V prosinci 1999 oslavila 125 let farní obec Varnsdorf, o vánocích 1999 jsme si připomněli 100 let trvání pražské farnosti, v roce 2000 oslavila Desná 100 let, v roce 2002 Jablonec 100 let. Myslím si, že k těmto výročím patří také páté výročí existence farností Tábor, Pacov a Strakonice. Své znovuzrození prožila Břidličná, která je zatím filiální obcí šumperské farnosti. Nové obce vznikly v Pelhřimově (1999), ve Zlíně (1999), v Havlíčkově Brodě (1999), v Semilech (2000) a v Praze byla založena filiální obec při kapli sv. Máří Magdalény (2002). V dohledné době očekáváme vznik filiálních obcí v Malšicích a v Praze při kapli sv. Rodiny. Pravidelné bohoslužby se kromě toho konají také v Nymburku.

3. Synodní rada

Synodní rada se schází podle potřeby, nejméně 4x ročně a řeší otázky svěřené jí synodním řádem. V období mezi synodami se zabývala vedle "standardních" personálních a ekonomických otázek mj. také přípravou teologické konference v roce 2001, kongresu v roce 2002, ekumenickými vztahy, internetovou prezentací naší církve, inventarizací ve farnostech, iniciovala zkvalitnění statistických údajů a zavedla oběžník o dění ve farnostech.

Mimořádným zasedáním a bohoslužbou jsme oslavili 10 výročí Synody obnovy.

Na podzim roku 2002 došlo v souladu s § 11 SŘ k personálním změnám ve složení synodní rady. Bratr jáhen Toman, který byl původně zvolen jako mimořádný člen - laik, byl zvolen na místo nejprve stále nepřítomného a poté odstoupivšího br. Štampacha a na místo bratra Tomana byl jako mimořádný laický člen kooptován br. Vyvlečka. Změny byly přijaty do této synody.

Přehled nejdůležitějších usnesení SR jako její předseda předkládám v příloze (vypracoval br. Toman).

Chci poděkovat členům synodní rady a chci říci, že si vážím jejich spolupráce na vedení církve. V posledním období to bylo grémium, s nímž jsem se mohl bez obav podělit o mnohá náročná rozhodnutí a na jehož práci jsem se mohl plně spolehnout. Kandidáty do nové synodní rady chci poprosit, aby k práci v nové synodní radě přistupovali se stejnou, ne-li větší odpovědností.

4. Presbyterium

Presbyterium tvoří vedle biskupa, kněží, jáhni a pastorační asistenti a asistentky v činné službě, tedy lidé, kteří mají co říci k problémům pastorace a kteří v ní skutečně pracují. Setkáváme se 3-4x do roka, většinou na dva dny a většinou v Praze na ordinariátu. Přátelským a neformálním stylem se radíme, vzděláváme a řešíme úkoly, které nás spojují. Zde se rodí budoucí reformy liturgie, nacházejí se společná východiska v teologii i duchovní službě. Pro mne jsou nesmírně důležité tyto výměny názorů a hledisek stejně jako pocit, že nás v presbyteriu spojuje nejen společná služba, ale i osobní přátelství.

V únoru 2000 jsme se rozloučili s Kurtem Malinou - em. farářem v Jablonci, který zemřel v nemocnici v Liberci.

V období od poslední synody se jako vždy rozrostl počet duchovních. Mezi přistoupivší kněze patří Mgr. Marek Koniuk (Praha, Nymburk), Dr. Václav Pavlosek (Havlíčkův Brod), Mgr. Marek Růžička (Praha), Mgr. Roland Solloch (Varnsdorf), Mgr. Aleš Svoboda (Jižní Čechy, od léta Strakonice), Mgr. Jan Vodák (Brno, Zlín). V červnu 2002 jsem vysvětil na jáhny tyto bratry: Karla Koláčka (Jablonec), Matouše Kubečka (Praha), Mgr. Miloše Nykendaje (Semily), Pavla Stránského (Zlín) a Rostislava Tomana (Praha, Brno). Noví jáhni se osvědčili ve své službě. Po úspěšném absolvování teologického studia a po vykonání synodních zkoušek očekáváme na podzim kněžské svěcení 4 kandidátů, jáhenské svěcení br. Mgr. Martina Čapky (Havlíčkův Brod) a přijme-li tato synoda usnesení o diakonátu pro ženy, pak i v brzké době může přijmout jáhenské svěcení sestra Hana Karasová, která letos rovněž dokončí studium na HTF UK.

V souvislosti s nástupem nových kněží do duchovní správy se církev bude muset znovu zabývat obsazením duchovenských pracovních s přihlédnutím ke svým skutečným potřebám a rovněž vyřešit personální obsazení ordinariátu. To však bude již úkolem pro novou synodní radu.

Jako přílohu ke své zprávě předkládám listinu duchovních a pastoračních asistentů a asistentek naší církve ke dnešnímu dni.

5. Ordinariát

Na podzim 2001 se "hlavní stan" církve přestěhoval do nových prostor v našem domě Na Bateriích v Praze 6, který jsme v roce 1995 koupili na splátky jako ruinu od Městské části Praha 6. Jeho náročná rekonstrukce byla financována z příspěvků Hl. m. Prahy a z finančních darů sesterských církví v zahraničí. Kromě 4 kanceláří je zde knihovna, archiv, zasedací místnost, přijímací místnost a nově přistavěná kaple. V přízemí se budují prostory pro práci sociálně pastoračního střediska. V domě je m.j. obytné podkroví, které je využíváno pro setkání presbyteria a další akce. Je to i historicky první nemovitost, kterou naše církev opravdu v Praze vlastní, a jsem rád, že jsem se mohl podílet na jejím pořízení, stavbě a vybavování

Na ordinariátu pracují kromě mne a sekretáře Mgr. Vyvlečky zatím také studenti: bratr jáhen Toman, sestra Karasová, zčásti i bratr jáhen Koláček. Tato kombinace studia s konkrétní prací v církvi se ukázala jako přínosná. Nejen, že pracovní nasazení třech posledně jmenovaných je vynikající, ale možnost být u centra dění v církvi a znát její chod zevnitř je dobrou praktickou přípravou na působení v obcích. Jejich studium ale právě vrcholí a jejich pracovní nasazení bude ústředí církve chybět.

6. Teologická práce a péče o vzdělání

Již šestý studijní rok naše církev má své místo na HTF UK a v nejbližší době se očekává konečně akreditace magisterského oboru Starokatolická teologie. Podle informací od děkana fakulty je o tento obor zájem i ze zahraničí. Proces přípravy oboru trvá velmi dlouho a narážel na různé obtíže, které se snad již podařilo překonat. Na HTF UK přednáší dějiny liturgie s celofakultní působností Prof. David Holeton, církevní dějiny Doc. Jan Lášek a církevní hudbu ThLic. Petr Tvrdek. Můj dík patří také švýcarské církvi, která umožňuje studium našich studentů na fakultě v Bernu. Stejný dík patří organizátorům mezinárodních setkání starokatolických teologů za možnost naší participace na teologické práci v mezinárodním měřítku. Mezinárodní setkání starokatolických teologů v roce 2001 se konalo poprvé také v Praze, a mělo zdárný průběh. Jako vždy je třeba připomenout neúnavnou práci br. Josefa Königa, který nejen překládá teologické texty z německé jazykové oblasti a pomáhá studentům se znalostí starokatolické historie, ale jeho zásluhou náš archiv obsahuje dnes už asi 2000 svazků starokatolických knih a periodik.

V letoším studijním roce na HTF UK získal titul magistra teologie br. jáhen Peschka a během krátké doby předpokládáme promoce br. jáhnů Koláčka a Tomana a sestry Karasové na HTF UK a bratra jáhna Stránského na CMTF UP v Olomouci.

7. Sociální služba církve

Sociální práce v naší církvi má už více než desetiletou tradici a stejně jako v předchozích etapách jí patří uznání. Z původní amatérské a dobrovolnické služby na farní bázi se stala síť sociálně pastoračních středisek Communio, která fungují na dobré profesionální úrovni. Střediska reflektují sociální potřeby daných regionů a jsou místy, kam se může obrátit pro pomoc kdokoli bez rozdílu světonázoru. Střediska jsou ze 70% financována státním příspěvkem MPSV a jejich činnost je státem kladně hodnocena. Střediska zatím úspěšně fungují v Praze, ve Varnsdorfu, v Táboře, v Šumperku, v Desné a Pelhřimově, další středisko budeme v dohledné době zakládat ve Strakonicích.

8. Ekuména

Naše církev je v ERC v ČR stále zastoupena v presidiu a řídícím výboru a také v komisích ERC pracují někteří další naši zástupci. Biskup byl již na druhé volební období zvolen předsedou řídícího výboru a vede teologickou komisi ERC.

Pravidelně se podílíme na ekumenických bohoslužbách a akcích a naši zástupci jsou v mnoha ekumenických grémiích i na regionální úrovni. V mezinárodním měřítku je církev zastoupena v KEK a IEF. Tolik fakta.

Pokud jde o ekuménu, neprožíváme lehké období. V samotné ERC je možno zaznamenat určité vnitřní pnutí, které ohrožuje jednotu, i postoj církví k důležitým otázkám především ve vztahu ke státu a k veřejnosti, která pak církve vnímá kriticky. Také naše vztahy s Římskokatolickou církví mnohdy kalí přestupy některých kněží a to se projevuje jak na bázi, tak na úrovni představitelů. Bohužel připravovaná dohoda o přestupech duchovních, nebyla a zřejmě v dohledné době nebude uskutečněna.

Chci Vás všechny vyzvat k modlitbám za dobré vztahy v ekuméně a poprosit Vás, abyste vždy byli těmi, kteří tyto dobré vztahy nastolují a budují. Naše ekumenická eklesiologie i starokatolická tradice nás k tomu zavazují.

9. Mediální práce

Naše církev je díky médiím stále známější, i když samozřejmě jako malá církev nemá tolik příležitostí. Ohlasy zaznamenáváme po každém vystoupení v rozhlasu a v televizi a přenosy našich bohoslužeb mají standardně dobrou úroveň.

K našemu časopisu Communio, který vychází pravidelně již 6. rok, přibyl dětský časopis Rybička, který připravují manželé Sassmannovi v Táboře - obě periodika jsou velmi oblíbená. Chci proto poděkovat všem, kteří pracují na jejich realizaci a znovu vyzvat Vás všechny ke spolupráci na jejich obsahu.

10. Utrechtská unie, IBK, zahraniční cesty

Jako biskup spolu s místopředsedou SR se pravidelně účastním zasedání IBK. Vedle toho v uplynulém období jsme se zúčastnili rozloučení s em. arcibiskupem Glazemakerem a biskupských svěcení arcibiskupa Vercammenna v Utrechtu a biskupa Müllera v Bernu. V uplynulém období jsme mohli několikrát přivítat br. biskupa Bernharda Heitze, větší účast představitelů zahraničních starokatolických církví jsme zaznamenali na zasedání Mezinárodní konference teologů v roce 2001 a na 28. mezinárodním starokatolickém kongresu v r. 2002. V listopadu letošního roku se v Praze bude konat poprvé také zasedání IBK.

11. XXVIII. mezinárodní starokatolický kongres

Svoje podrobné hodnocení 28. mezinárodního starokatolického kongresu jsem uveřejnil v Communiu. Co k tomu dodávat? Byl to zážitek, na který se nezapomíná. Byla to zkouška naší akceschopnosti a díky povodním také improvizace - a dopadla na výbornou. Tolik chvály na naši malou církev od účastníků jsem ani nečekal.

Chci ještě jednou poděkovat všem, kteří se na přípravě a průběhu kongresu podíleli.

12. Sčítání lidu 2001

V roce 2002 byly všechny církve v ČR konfrontovány s výsledky sčítání lidu, které byly vesměs neradostné. Jak uvádějí statistické údaje, úbytek občanů, kteří deklarovali svou příslušnost k církvím činí 1.886.000, což je 45,9%. 3/5 osob se zapsaly jako "bez vyznání", což je o polovinu více než v r. 1991.

Vzhledem k tomu, že materiály, které máme k dispozici hovoří o tom, že naše církev víc křtí než pohřbívá a výstupy oproti přístupům jsou zanedbatelné, pokusil jsem se o analýzu výsledků, které se naší církve týkají. Především je třeba připomenout dvě důležité skutečnosti:

údaje o počtech osob hlásících se k církvím v roce 1991 byly pod vlivem doby, relativně krátce po převratných událostech roku 1989. Vývoj v následujících 10 letech se promítl do výrazné změny postojů občanů k deklarování své příslušnosti k církvím, zmizeli "sympatizanti", profiluje se postoj "Bůh ano, církev ne".

Vyplňování údajů o náboženské příslušnosti bylo fakultativní a média se pečlivě starala o to, aby to každému bylo jasné - cca 1 mil. osob neodpověděl.

Vždy je třeba počítat z omyly sčítacích komisařů, kteří nebyli dostatečně instruováni ani v názvech církví Pro naši církev to konkrétně znamená, že zmizely počty osob v okresech, kde jsme nikdy nepůsobili, což vede k úvaze, že šlo o omyl nebo chvilkové sympatie.

Jasno vnese vždy přesná evidence. Je potřeba si však uvědomit, že po roce 1989 církev začínala takřka od nuly. Pokud byly ve farnostech členské matriky, pak byly v katastrofálním stavu a např. v Praze v nich byly údaje, které vůbec nesouhlasily.

Co z toho plyne?

Vzrostl počet osob hlásících se k církvi v Praze a v místech, kde vznikly nové obce. Seznamy věřících nyní takřka souhlasí s údaji sčítání, sčítání tedy lépe odráží skutečnost. Musíme se smířit s faktem, že jsme zatím malá církev a podepsala se na nás historie nacistické a komunistické totality včetně jejích následků. Na druhé straně je třeba říci, že přes to církev skutečně roste, což je podloženo dnes již nejen lepší evidencí, ale především návštěvností bohoslužeb, počtem křtů a přístupů k církvi. A v neposlední řadě je to výzva ke zintenzivnění aktivní evangelizace, k většímu nasazení a k hledání nových forem v pastoraci.

13. Závěr

Chci Vám všem především poděkovat za to, že jste zde a že Vám záleží na tom, aby naše církev byla duchovním domovem pro každého z nás, aby měla své místo v rodině ostatních křesťanských církví a především, aby byla místem setkávání s Bohem.

Co očekáváme od této synody?

Je pár otázek, na které je potřeba hledat odpovědi, a to s odvahou i odpovědností. K odvaze a odpovědnosti patří umět se vracet ke kořenům i umět se dívat do budoucnosti. Ale především hledat Boží čest a slávu. Skončím tedy tím, čím jsem začal: "Uč nás hledat ve všech věcech nejprve tvou čest a slávu. Dej nám poznat, co je správné, a dej nám odvahu to také konat."

Jsme tu dnes jako nejvyšší orgán naší církve, jako společenství sourozenců ve víře, jako společenství naslouchající svému Pánu a hledající jeho čest a slávu, jeho vůli. To je však jen polovina toho, oč prosíme i proč jsme tady. Tou druhou, obtížnější polovinou je vždy realizace všeho toho dobrého a správného. Ta se neuskuteční hlasováním, diskutováním, ale činy. A k těm ať nám Bůh dá odvahu odpovědnost a požehnání!

V Praze 29.května 2003

Příloha č. 3.

Listina duchovních a pastoračních asistentů a asistentek
Duchovní, pastorační asistenti a asistentky v činné službě:
Biskup
Mgr. Dušan Hejbal (současně farář Praha)
Kněží
Mgr. Pavel Cepek - farář Šumperk
Mgr. Václav Diviš - farář Strakonice
Prof. Dr. David Holeton - duch. správce kaple sv. Máří Magdalény, Praha, HTF UK
Mgr. Marek Koniuk - duch. správce Nymburk, farnost Praha
Dr. Václav Pavlosek - farář Havlíčkův Brod
Rev. John Philpott - farář Praha - pro anglicky mluvící
Mgr. Marek Růžička - kooperátor Praha
Mgr. Alois Sassmann - farář Tábor
Mgr. Roland Solloch - farář Varnsdorf
Mgr. Aleš Svoboda - kooperátor Tábor, Pacov, Strakonice
ThLic. Petr Tvrdek - duch správce kaple sv. Rodiny, Praha
Mgr. Jan Vodák - administrátor Brno a Zlín
Mgr. Grzegorz Źywczok - farář Pacov, Pelhřimov
Jáhni:
Karel Koláček - Jablonec nad Nisou
Matouš Kubeček - Praha
Mgr. Miloš Nykendaj - administrátor fil. obce Semily
Mgr. Ivan Peschka - administrátor Desná, exc. Jablonec nad Nisou
Pavel Stránský - Zlín
Rostislav Toman - Praha
Pastorační asistentky:
Hana Karasová - Praha a Strakonice
Alena Sassmannová - Tábor, t.č. na mat. dovolené
Duchovní t.č. mimo činnou službu:
Mgr. Zdeněk Dobřichovský - Praha
Mgr. Vladimír Gazdag - Praha
Dan Gerych - Praha
PhDr. Jindřich Husák - Praha (důchodce)
Mgr. Jan Jandourek - UK, Praha
Doc. ThDr. Jan B. Lášek - HTF UK, Praha
Mgr. Jakub Smrčka - farnost Tábor
Doc. ThDr. Ivan Štampach - Praha

Příloha č. 4.

Jednací řád synodních komisí

I. Základní ustanovení
§ 1 Synodní komise a komise synodní rady (dále jen "komise") jsou trvalým nebo dočasným vnitřním orgánem Starokatolické církve v ČR a jsou ustanoveny synodou nebo synodní radou podle §§ 25 a 28 SŘ v usnesení, které je vždy pro danou komisi součástí Jednacího řádu a přesně určuje počet členů, dobu trvání a úkoly komise.
§ 2 Komise trvalé a dlouhodobé, které jsou ustanovené Synodní radou Starokatolické církve, jsou potvrzeny nejbližší synodou. Členové jsou opět volitelní.
§ 3 Počet členů komise je určen ustavujícím usnesením a je nejméně 3. Členové jsou voleni na určené období, obvykle do příští synody. Odstoupí-li v tomto období některý člen, je doplněn synodní radou na návrh komise. Odstoupí-li z nějakého důvodu více než polovina členů komise najednou, komise se rozpouští.
§ 4 Komise zvolí ze svého středu předsedu, který je zodpovědný za svolávání, přípravu jednání a veškerou agendu. Tyto úkoly se mohou rozdělit mezi členy komise. Funkční období předsedy nepřesáhne dobu volebního období celé komise.
II. Úkoly a jednání komisí
§ 5 Veškerá práce v komisi je záležitostí všech členů; to se týká přípravy, průběhu i výstupů setkání, návrhů témat i zpracovávání agendy. Každý člen má právo a je povinen podílet se na práci komise ve všech formách.
§ 6 Práce komise spočívá ve zpracovávání zadaných úkolů studiem podkladů, pramenů a všech souvislostí a v diskusi při jednání komise. Podle charakteru zpracovávaného zadání je práce vhodně rozdělena mezi jednotlivé členy. Zápisy z každého jednání obsahují průběh diskuse i případné, byť jen dílčí a pracovní, závěry.
Zvláště mají komise vždy přihlížet ke stavu daného tématu v sesterských církvích Utrechtské unie a v ostatních církvích ekumenického spektra a ke stanoviskům teologických konferencí v rámci UU a starokatolických kongresů.
§ 7 Podle možností a potřeby spolupracují komise s obdobnými protějšky sesterských církví Utrechtské komise a s komisemi církví v ekuméně.
§ 8 Komise může přizvat ke spolupráci další odborníky podle vlastního uvážení, ti mají poradní hlas.
§ 9 Výstupem práce komise je podle zadání v určeném čase dobrozdání, komentář nebo návrh stanoviska či rozhodnutí pro synodu nebo synodní radu. Podle charakteru komise navíc další materiál (příručky, skripta, výukové pomůcky apod.). Veškeré výstupy jsou vnitřní záležitostí církve. Komise nemají oprávnění vystupovat navenek.
§ 10 Biskup, ať už je nebo není členem komise podle ustavujícího usnesení, má právo být přítomen jednání komise, stejně jako jiní členové synodní rady. Biskup má právo připojit k jakémukoli výstupu komise svůj komentář.
§ 11 Hlasování probíhají prostou většinou. Při rovnosti hlasů může, je-li přítomen, biskup nebo člen synodní rady podpořit hlasování.
III. Organizační ustanovení
§ 12 Jednání komise je svoláno předsedou na termín určený v předchozím setkání komise nejméně měsíc předem. Pokud to podporuje polovina členů, je jednání svoláno i v jiném termínu. O jednání komise musí být zpraveni všichni členové, biskup a synodní rada.
§ 13 Každý člen komise je povinen řádně omluvit svou nepřítomnost. Je-li člen bez omluvy podruhé nepřítomen, jeho členství zaniká. Nemůže-li se některý člen opakovaně zúčastňovat jednání komise nebo se podílet na její práci, má včas odstoupit, anebo může být po upozornění zbaven komisí členství.
§ 14 Každá komise je celocírkevním poradním orgánem a má právo vyjádřit se ke každému usnesení nebo rozhodnutí církevních orgánů ve svém oboru. Bez vyjádření příslušné komise nemá být vyneseno jakékoli rozhodnutí zvláště v důležitých otázkách.
§ 15 Tento Jednací řád synodních komisí je platný ode dne schválení a vyhlášení synodou pro všechny současné i budoucí komise vždy ve spojení s ustavujícím usnesením (§ 1).

Záměr návrhu
Podle § 25 Synodního řádu může v případě důležitých otázek synodní rada nebo synoda požádat komisi odborníků o poradu. Praxe ukazuje potřebu existence trvalých pracovních skupin odborníků pro vypracování návrhů a řešení ve složitějších otázkách. Takovými skupinami měly být v minulých letech např. komise liturgická nebo právní, stejně jako současně navrhovaná komise teologická. Jejich činnost se však buď rozbíhala velmi zvolna nebo vůbec, neboť nebyly svolávány, čímž byl jejich podíl na odpovídajících výstupech víceméně nulový. Výraznou příčinou ochromení práce zmíněných komisí byla neexistence organizačních pravidel a nejasná kompetence těchto komisí. Z tohoto důvodu a proto, že takovýto styl církevní práce v komisích je stále potřebnější, je předložen tento návrh jednacího řádu, který jednoznačně stanoví odpovědnost i kompetence a umožní synodě nebo synodní radě přesně určit mandát dané komise.
Synodní komise se stávají regulovaným poradním (pomocným) orgánem církve, který má za úkol pracovat na dlouhodobých záměrech zadání synody a synodní rady, sledovat situaci v církvi v dané oblasti, zkoumat veškerá témata v souvislostech společenství církví Utrechtské unie a v souvislostech ekumenických a výsledky práce předkládat v návrzích rozhodnutí nebo stanovisek synodě či synodní radě a ve vydávání dobrozdání a komentářů. Mandát a přesné určení pro každou komisi je dáno jejím ustavujícím usnesením, které je vždy danou součástí jednacího řádu.
Charakter usnesení
Jednací řád synodních komisí je samostatným normativním ustanovením synody Starokatolické církve podle §18 odst. a) Synodního řádu. Neznamená proto změnu Synodního řádu, interpretuje §§25 a 28.

Příloha č. 5.

Návrhy Doc. Štampacha k úpravě synodního řádu

V § 2 je nutno stanovit, co se míní obecným právem, jež má přidělovat práva a povinnosti biskupům nebo tuto formulaci opustit. Domnívám se, že je dnes nesnadné rekonstruovat stav římskokatolického práva ohledně biskupů do 1. vatikánského koncilu, a i kdyby se to podařilo, nemůže to být východiskem. Další variantou je obecné právo ohledně biskupů, jak je stanoveno na sedmi všeobecných sněmech církve. Protože toho je málo a je to z jiné doby a jiného prostředí, je nakonec třeba práva a povinnosti biskupa v synodním řádu přesně stanovit.
Ohledně svátostné služby biskupa a kněží by bylo třeba stanovit, může-li kněz samostatně křtít dospělé nebo k tomu potřebuje souhlas či dokonce pověření biskupa. Klonil bych se k řešení, že může křtít samostatně a biskupovi to má oznámit.
Dále by bylo třeba stanovit, je-li biřmování vyhrazeno biskupovi. Domnívám se, že v případech křtu dospělých by se mělo biřmovat obvykle hned a také by mělo stačit oznámení biskupovi, že se tak stalo.
Je nutno vypustit § 5, protože to je dnes stanoveno jinak. Měla by tam však být klauzule pro případ zrušení státních platů pro duchovní.
Domnívám se, že § 9 je už při dnešních možnostech cestování neaktuální.
Jsem přesvědčen, že celá synodní rada by se měla volit na celé období mezi synodami, které by mohlo být jednotně stanoveno na 3 nebo i 4 roky (§§ 10 a17).
Úkoly stanovené synodní radě v § 15 je nutno rozšířit tak, aby se její kompetence nekřížili s kanonickými právy biskupa, ale rozhodně to musí být víc než jen správa finančních prostředků.
Z působnosti synody v § 18 navrhuji vypustit nebo upravit bod g a tamtéž nebo do § 15 uvést, že mezi synodami se otázkami působnosti synody zabývá synodní rada.
Doporučuji upravit § 35 takto: Členové farní rady se volí ve farním shromáždění tajným hlasováním prostou většinou přítomných členů farního shromáždění. Kandidáty do farní rady může navrhovat biskup, synodní rada, farář, dosavadní farní rada nebo skupina aspoň 10 oprávněných členů farního shromáždění.
§ 36 navrhuji upravit do tohoto znění: Farní rada se volí na 3 roky. V případě úmrtí nebo odstoupení člena kooptuje stávající farní rada za svého člena kohokoli z členů farní obce v tajném hlasování na návrhy svých členů.
V § 45 bych upravil bod b podle stávajících státních právních norem.
Doporučuji vypustit § 48.
V § 51 pokládám za nutné dodat, že jde o volbu tajným hlasováním.
Doporučuji omezit dočasné ustanovování výpomocných duchovních pouze biskupem podle § 54 c bez náležité volby a ochrany poskytované §§ 51 - 54 a, b, například jen na období do dokončení studia, na období zkoušky před definitivním přijetím do kléru. Jinak to vytváří existenční nejistotu a oslabuje se tím kompetence obcí a synody proti duchu starokatolické církve.
§ 60 doporučuji upravit podle současných předpisů o platech duchovních s výhledem na alternativní řešení po předpokládaném zrušení státního krytí těchto platů. Totéž k § 63.

Příloha č. 6.

Normy pro přijímání do duchovní služby

Podmínky pro svěcení kandidátů:
Podmínkou pro jáhenské svěcení je:
předložení negativního lustračního osvědčení, aktuálního čistého výpisu z trestního rejstříku a písemné vyjádření odborníka v oboru psychologie či psychiatrie, jmenovaného synodní radou
vzdělání: úspěšné absolvování minimálně 6 semestrů libovolné teologické fakulty a následná zkouška před komisí examinátorů Starokatolické církve v ČR, a to v rozsahu stanoveném touto komisí nebo úspěšné absolvování minimálně 6 semestrů oboru Starokatolická teologie na HTF UK, popř. jiné teologické fakultě
praxe: být minimálně 5 let pokřtěn, minimálně 1 rok členem Starokatolické církve (z důvodu pevného zakotvení v ní a identifikace se s jejím učením) a v této době se osvědčit v pastoraci podle potřeb obce
žádost domovské obce a jejího duchovního správce o vysvěcení kandidáta, přijetí ordinářem a souhlas synodní rady
Podmínkou pro kněžské svěcení je:
předložení negativního lustračního osvědčení, aktuálního čistého výpisu z trestního rejstříku a písemné vyjádření odborníka v oboru psychologie či psychiatrie, jmenovaného synodní radou
vzdělání: úspěšné absolvování libovolné teologické fakulty a následná zkouška před komisí examinátorů Starokatolické církve v ČR, a to v rozsahu stanoveném touto komisí nebo úspěšné absolvování oboru Starokatolická teologie na HTF UK, popř. jiné teologické fakultě
praxe: osvědčit se v jáhenské službě
dobrozdání obce (obcí), v níž (nichž) kandidát doposud působil jako jáhen, doporučení duchovního správce, přijetí ordinářem a souhlas synodní rady
Podmínky pro ustanovení již vysvěcených kandidátů k duchovní službě:
Podmínkou pro ustanovení k jáhenské službě je:
předložení negativního lustračního osvědčení, aktuálního čistého výpisu z trestního rejstříku a písemné vyjádření odborníka v oboru psychologie či psychiatrie, jmenovaného synodní radou
jáhenské svěcení ve Starokatolické církvi nebo v církvi s historickou biskupskou sukcesí a v případě svěcení v jiné než Starokatolické církvi též zkouška před komisí examinátorů Starokatolické církve v rozsahu požadovaném pro jáhenské svěcení a minimálně roční členství ve Starokatolické církvi
přijetí ordinářem a souhlas synodní rady
Podmínkou pro ustanovení ke kněžské službě je:
předložení negativního lustračního osvědčení, aktuálního čistého výpisu z trestního rejstříku a písemné vyjádření odborníka v oboru psychologie či psychiatrie, jmenovaného synodní radou
kněžské svěcení ve Starokatolické církvi nebo v církvi s historickou biskupskou sukcesí a v případě svěcení v jiné než Starokatolické církvi též zkouška před komisí examinátorů Starokatolické církve v rozsahu požadovaném pro kněžské svěcení a minimálně roční členství ve Starokatolické církvi v ČR
přijetí ordinářem a souhlas synodní rady
Podmínky pro ustanovení za pastorační(ho) asistent(ku-a)
Podmínkou pro práci pastorační(ho) asistent(ky-a) je:
předložení negativního lustračního osvědčení, aktuálního čistého výpisu z trestního rejstříku a písemné vyjádření odborníka v oboru psychologie či psychiatrie, jmenovaného synodní radou
vzdělání s maturitou
roční aktivní členství ve Starokatolické církvi
žádost faráře (popř. administrátora) domovské obce a souhlas synodní rady
Případné výjimky z těchto Norem pro přijímání do duchovní služby může udělit individuálně ordinář ve spolupráci se synodní radou.

Příloha č. 7.

Mediální prohlášení

Ve dnech 2. a 3. května 2003 zasedala v Šumperku 43. synoda Starokatolické církve v ČR. Synoda, která se koná jednou za tři roky, je v čele s biskupem nejvyšším orgánem ve starokatolických církvích. 43. synodu otevřela slavnostní bohoslužba v kostele sv. Jana Evangelisty, při níž bylo vzpomenuto 99. výročí konání poslední synody v Šumperku.
Pozdravné projevy v úvodu zasedání přednesl předseda Ekumenické rady církví v ČR biskup Vladislav Volný, zástupci starokatolických církví z Německa a Rakouska, jakož i starosta města Šumperku.
43. synoda otevřela svátostnou jáhenskou službu ženám, což znamená, že v budoucnosti mohou jáhenské svěcení přijmout také ženy.
V otázce postoje církve k stejnopohlavním párům synoda vyslovila požadavek akceptování, otevřenosti a tolerance vůči takto milujícím a žijícím bližním a prohlásila: "Nikdo nemá být diskriminován kvůli svému sexuálnímu zaměření, všichni jsme děti Boží". Synoda dále přijala usnesení, že postojem církve je maximální otevřenost a tolerance vůči bratřím a sestrám této sexuální orientace. Požehnání, které svolává církev při každé bohoslužbě, platí pro všechny bez rozdílu. Zavedení veřejného liturgického obřadu žehnání homosexuálních párů však synoda neschválila.
Na této synodě se Starokatolická církev znovu veřejně a slavnostně přihlásila jako dědička a pokračovatelka české církve podobojí a její katolické alternativy, kterou starokatolictví v naší zemi dnes představuje.
Synoda se dále zabývala úpravou právního řádu církve a mimo jiné přijala návrh biskupa Dušana Hejbala, aby biskupové do budoucna byli povinni při dovršení 65 let věku nabídnout synodě svou rezignaci. Závěrem zasedání synody byla zvolena nová synodní rada.
(Za správnost: Cepek, Hejbal, Karasová)

Originální text protokolu je uložen v archivu Starokatolické církve v ČR, Na Bateriích 93/27, Praha 6.